První barevná fotografie - historie fotografie a fotoaparátu

Stejně jako všechny významné objevy, má i vznik techniky fotografování a fotografie velmi poutavou historii. Za první fotografii (nebo spíše heliografii) je považován slavný „Pohled oknem na dvůr“ a autorem je Francouz Joseph Nicéphore Niepce. Snímek se datuje rokem 1826. Jednalo se o první zachycení aktuálního stavu obrazem a vývoj techniky fotografování tím nabral rychlý spád. Jak na tom byla ale první barevná fotografie, její vznik a její další vývoj?

Zdroj: https://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/dokumenty/akm-2011/Hubicka.pdf

Hledání vhodné technologie

I když by se mohlo zdát logické, že poté, co se objevilo zachycování předmětů a prostředí v černobílém provedení, bude se ihned hledat barevná varianta, nebylo tomu tak. Cesta k zobrazení, a především udržení obrazu byla ještě dlouhá. Vynález Luise Daguerra označovaný jako daguerrotypie (rok 1840) dal vzniknout neuvěřitelně čistým obrázkům, které ale nebylo možné zkopírovat, natož se jich třeba dotknout – rozmazaly by se.

Mimo to i další nevýhodou bylo to, že z obrázku nešla vytvořit kopie. Udržitelný tak byl částečně jen pod sklem. Skutečné a potřebné kopírování umožnil až tzv. mokrý proces výroby (rok 1861), který už poskytoval stálé, stínované a kvalitní obrázky. Pořád ale černobílé.

První barevná fotografie vznikla při experimentu

A neexperimentovalo se zrovna se vznikem barvy ve fotografii. Ano, šlo skoro o náhodu. Fyzik James Clerk Maxwell požádal v roce 1861 fotografa Thomase Suttona o to, aby pořídil tři fotografie focené přes červený, zelený a modrý filtr. Tyto fotografie převedené na diapozitivy byly následně projektovány na londýnské přednášce, kde měly demonstrovat součtové skládání barev. K tomu se právě využívají uvedené tři barvy. Dnes je známou věcí, že kombinace červené a zelené dává barvu žlutou, modrá a zelená vytvoří azurovou, červená a modrá tvoří purpurovou. Rychlá oscilace barev vytvoří bílou.

Záchrana a zveřejnění

Vznikla tak první barevná fotografie, která byla k vidění pouze onen den, kdy se konala přednáška. Jak to, že ji ale známe i my? Někdy ve 30. letech minulého století zjistil fotochemik D. A. Spencer, že diapozitivy z oné přednášky stále existují. Zkopíroval je na negativy a vytiskl pomocí svého vynálezu Vivex color. Díky němu se tak první barevná fotografie dochovala i do dnešní doby.

Další pokusy o výrobu barevných fotografií

Metoda využití barev inspirovala řadu dalších vynálezců a nadšenců pro fotografií, takže už například v roce 1982 získal patent Američan Frederic Eugene Ives na svůj vynález Kromskop (také Fotochromskop). Přístroj fungoval na principu složení tří černobílých diapozitivů promítaných tříbarevnou projekcí či umístěním přímo do Kromoskopu (zařízení na jejich prohlížení).

Obecnou oblibu si získal Autochrom

Svůj proces výroby barevné fotografie – Autochrom – patentovali v roce 1903 také bratři Lumièrovi. Stal se poté nejrozšířenějším způsobem, jak barevnou fotografii vytvořit. Jednalo se o barevnou průsvitku – destičku pokrytou mikroskopickými barevně obarvenými zrníčky škrobu, na kterých byla speciální emulze. Světlo při expozici pronikalo zrníčky a vytvářelo barevný obraz.

Co nějaká česká stopa?

Autochromem se inspiroval i český vědec a dá se říct průkopník barevné fotografie Karel Šmirous. Světu přinesl vlastní vynález přenosu barevné fotografie na papír (rok 1921), který byl nazván hydrotypie. Za tuto metodu získal významné ocenění na Světové výstavě v Paříži.

A jak na tom byly kolorované fotografie?

Dá se tento typ úpravy fotografie řadit mezi barevné fotografie? Pokud bychom brali přísnější měřítko na vznik barevného filmu, tak zřejmě ne. Barevná fotografie by totiž měla využívat konkrétních médií, která jsou schopny (obvykle chemicky) dát výslednému produktu barvu při fotografickém procesu. To kolorování nesplňuje. Jedná se totiž o dodatečně a ručně upravené černobílé fotografie. Kolorování je umělé ruční přidání barvy do obrázku, které má za cíl zvýšit realičnost obrázku.

Nedostatečně vysvětlená výroba narazila na skepsi

Pokud bychom ale tento typ fotografie do „klasických barevných“ zařadili, pak bychom se dostali zřejmě ještě před oficiální datum vzniku první barevné fotografie, a to do roku 1850. V tomto roce zveřejnil Levi Hill publikaci The Magic Buff, ve které uvádí, že dokáže zapracovat modrou, červenou, fialovou a oranžovou barvu na jednu desku – vzniká snímek pořízený tzv. metodou hillotypie. No, a protože tvůrce odmítl zveřejnit podrobný postup výroby, je řazen právě spíše do kategorie úpravy fotografií kolorováním.

Barevný film zjednodušil výrobu

Většina pokusů a samotná výroba barevných obrázků byla nesmírně složitá a někdy trvala i dlouhé hodiny. Dá se říct, že s každým postupem a pokrokem v cestě za barevnou fotografií vznikal současně i přístroj – fotoaparát, který tuto techniku umožňoval. Za zmínku a zlom ve vývoji ovšem stojí především to, že v roce 1908 byl přihlášen patent prvního barevného film. Šlo, jak víme, o negativ skládající se ze tří přilehajících vrstev, u nichž je nejvrchnější nejvíce citlivá k barevným (modrá, zelená a červená) odstínům. U nich byly zároveň i barvotvorné složky, které v průběhu vyvolávání měnily barvu.

Fotoaparáty na výrobu barevné fotografie

Takže na trhu se objevil fotoaparát Leica společnosti Letz. Byl malý a rychle oblíbený například novináři. Zanedlouho vzniká společnost Polaroid Lan Company. Ta vyráběla fotoaparáty revoluční – ihned po expozici byl k dispozici i snímek. Následuje rozvoj holografie (proces, který zachytí trojrozměrný záznam na dvourozměrný nosič.

Bezfilmový fotoaparát začal Kodak vyvíjet už v 70. letech minulého století. Ano, jednalo se o předvoj fotoaparátů, které využívaly ukládání obrazů do počítačových systémů. V roce 1988 tak už například existoval přístroj s pamětí 16 MB.

TIP: Fotografujete rádi? Pořiďte si pro své vyvolané fotografie na našem e-shopu album na fotografie nebo fotorámeček

Barevná fotografie se rychle stala součástí každodenního života člověka. Dokázala pravdivěji zobrazovat realitu, a to ve skutečných odstínech. Proto v podstatě okamžitě začala sloužit pro soukromé i komerční účely, dala vzniknout řadě dokumentací, pomohla rozvoji žurnalistiky, módnímu průmyslu a najdeme ji i v řadě dalších směrů.

 

Zaujal vás článek? Dále si můžete přečíst, jak vyrobit dárek na poslední chvíli, jak dárky zabalit nebo například jak složit peníze jako dárek